Absurdní sonet

Pavel Černý                                                                                         

Na zahradě je borovice,                                                                           

k obědu kuře na paprice.                                                                          

Na zahradě je borovice,                                                                           

od státu pobírám plat.                                                                                  

Kdybych byl nyní v Americe                                                                  

a na zahradě borovice,                                                                              

kdybych byl nyní v Americe,                                                                     

pak musel bych se ptát:

Jak se máte a jak se daří,

manželka zatroleně dobře vaří,

tak proč máme v Americe září,

když v Evropě také opadává sad?

Zkrátka a dobře v igelitu

nenalezneš ani smítko citu.

28.9.2005

Okamžik ve věčnosti

Petr Chadima

Každý má v hlavě malý koutek,

kam si ukládá bláhové myšlenky.

Koutek bláhových choutek

odkud vycházejí bláznivých snů pramínky.

V životě jsem byl převážně blázen

nikdy filozof ani král.

Takových myšlenek mám plný bazén,

však přemýšlím o tom, co je ideál.

Tak přemítám nad sklenicí pivní

výjimečně  lehce a v jednom bodě

cítím, jak je všechno relativní

i má cesta ke svobodě.

Čistota nemůže být v mysli,

ale v úsilí a ve snaze.

A ti, co na vavřínech zkysli,

mají už strach z nesnáze.

Možná, že k bláhovým myšlenkám svádím

Já našel svou zvláštní  cestu,

proto v této básni radím

myšlenku, kterou beru za nevěstu:

"Život je kratší a sladší než sen.

Zkuste věčnost polapit v něm."

Sen o mostu

Petr Chadima

Most ve Tvé duši

a já k sobě zrcadlo obracím

jak podaná ruka co se sluší

co se sluší podat tonoucímu

Most a zrcadlo

jeden host

a druhého něco napadlo

že dobrého není nikdy dost

Ač jsem prost

však přešel jsem ten most

A můj rozpolcený duch

se v jeden kmen srost

A nad ním hejno much

sedá na ohlodanou kost

A jsem to já, ta kost

protože jsem přešel most

Snění o štěstí

Petr Chadima

Oddávat se snění,

znamená někdy tušit

i to, co není.

Ale může být,

když bez prodlení

chceš tou pravou cestou jít.

A když budeš u konce,

zabuší ti zvonce,

když to bylo, jak jsi chtěl

a tvůj duch

se do snění

zase rozletěl.

A když ona tě spatřila,

láskou k tobě zářila,

šťastně se tvářila,

když spatřila,

žes o ní snil.

Jaké to štěstí ta láska,

ten kdo ji nepotřebuje si ji získá

a když z toho štěstí sejde,

člověk už se bez něj neobejde.

© 2005 VIZUS | webmaster