Zotavuji se, tedy jsem

RECOVERY ERGO SUM

Duševní onemocnění pro člověka znamená v prvním okamžiku hlavně ztrátu. Ztrátu smyslu, naděje, vlastní identity, sociálních rolí a vazeb. V mnohých v jeho okolí vyvolává nepochopení a nedůvěru. Zároveň to může znamenat, že přijdeme o možnost vlastního rozhodování a tím pádem i možnost mít a cítit zodpovědnost za svůj život.

Stejně tak ale jako má člověk se zlomenou rukou právo na uzdravení, má člověk se zkušeností s duševním onemocněním právo na zotavení. Má právo zvolit si jakými kroky bude na své cestě zotavení postupovat. 

Tato cesta může být komplikovaná, za to v mnohém obohacující. Jsme do jisté míry zranitelnější, máme ale možnost poznat více sebe sama, své přednosti a limity. Neznamená to, že duševní onemocnění je konečná. Můžeme žít kvalitní život, jeho kvalita je jen jiná než předtím.

Člověk s vlastní zkušeností s duševním onemocněním může také jako peer konzultant pomáhat těm, kteří si něčím podobným prochází. Jeho pohled z tzv. druhé strany je v práci s klientem pro odborný tým sociálních pracovníků a zdravotníků nenahraditelný.

Mohlo by vás zajímat