V nouzi poznáš přítele...

Před začátkem „korony“ asi jen málokdo tušil, co to vůbec je rouška a jakým způsobem pomáhá. Nikdo ji do té doby nepotřeboval, proto taky jejich tíživý nedostatek v době, kdy se virus začal šířit. Stejně tak se začala šířit i vlna solidarity a kdo měl ruce, šicí stroj a potřebný materiál, hned začal vyrábět.

A protože BONA má textilní dílnu, která prostě umí, bylo hned jasné, že se roušky nebudou šít jen pro naše klienty a zaměstnance, ale můžeme pomoci ostatním, kteří to v té době potřebovali. Zásoba textilních roušek pravidelně putovala do vedle nás sídlící Psychiatrické nemocnice Bohnice nebo na Městskou část Praha 8, která je dále distribuovala potřebným, zejména seniorům. Roušky z našich dílen pomáhaly taky v Thomaeyrově nemocnici, Českému červenému kříži na Praze 1, Fóru dárců, Centru RoSa nebo blízké lékárně, aby mohla zůstat otevřená.

Velký dík patří všem našim zaměstnancům, kteří se ať už do šití roušek, jejich distribuce nebo realizace přísných hygienických opatření souvisejících s nouzovým stavem zapojili a celou situaci pomáhali zvládat. 

Během posledních pár týdnů bylo vidět, že i když jsme každý trochu jiný, vzájemně se potřebujeme a můžeme si pomoci. Často vnímáme lidi, kteří nějakou formu pomoci potřebují, jakoby nás brzdili. Opak je ale pravdou – různost, kterou do naší společnosti každý přináší, nás dělá houževnatějšími a silnějšími. To, že je mezi námi tolik lidí jiných, vlastně znamená, že je jedno, jaká krize přijde. Vždycky tu bude někdo, kdo už má podobnou zkušenost, takže se od něj můžeme my ostatní poučit. Anebo, někdo, kdo má speciální talent, který se najednou ukáže nepostradatelný.